Srážková vs. zálohová daň 2026: jaký je rozdíl a kdy můžete získat daň zpět

Dvě daně, jeden účel

U DPP a DPČ může způsob zdanění záviset na výši odměny a na tom, zda máte u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani.

Při nižších příjmech bez podepsaného prohlášení se za splnění zákonných podmínek uplatňuje srážková daň. V ostatních případech se zpravidla odvádí zálohová daň.

Rozdíl není jen v názvu. Oba způsoby zdanění mají odlišná pravidla a liší se také možností uplatnění daňových slev a zvýhodnění.

Kalkulačka v režimu DPP a DPČ automaticky rozpozná, který způsob zdanění odpovídá zadaným údajům, a použije příslušná pravidla.

Kdy se uplatňuje srážková daň

Pokud nemáte u daného zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, uplatní se v roce 2026 srážková daň:

• u DPP při měsíční odměně do 11 999 Kč,
• u DPČ a dalších příjmů ze závislé činnosti při měsíčním příjmu do 4 499 Kč, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

Sazba srážkové daně činí 15 %. Při jejím výpočtu zaměstnavatel neuplatňuje slevu na poplatníka ani další daňové slevy či daňové zvýhodnění na děti.

Při dosažení příslušné hranice se již bez podepsaného prohlášení odvádí zálohová daň. Pokud máte prohlášení k dani podepsané, používá se zálohová daň bez ohledu na uvedené hranice a při splnění podmínek lze uplatnit příslušné daňové slevy a zvýhodnění.

Rozdílný způsob výpočtu

Zálohová a srážková daň se nepočítají úplně stejným způsobem. Liší se mimo jiné pravidly pro stanovení a zaokrouhlení základu daně a výsledné částky.

Kalkulačka tato pravidla zohledňuje automaticky podle typu příjmu a zadaných údajů.

Jak můžete získat sraženou daň zpět

Srážková daň je standardně konečná a zaměstnanec kvůli takto zdaněnému příjmu nemusí automaticky podávat daňové přiznání.

Daňový rezident České republiky však může za splnění zákonných podmínek zahrnout příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní do svého daňového přiznání (§ 36 odst. 6 ZDP). Sražená daň se potom započte na výslednou daňovou povinnost.

Pokud po započtení všech příjmů a uplatnění slev vyjde výsledná daň nižší než již zaplacená daň, může vzniknout přeplatek, který finanční úřad za splnění zákonných podmínek vrátí.

Pokud se rozhodnete tento postup využít, je potřeba do daňového přiznání zahrnout všechny příjmy ze závislé činnosti zdaněné tímto způsobem podle § 6 odst. 4 ZDP za dané zdaňovací období.

Potřebné údaje doložíte potvrzením o zdanitelných příjmech a sražené dani, které vám na žádost vystaví zaměstnavatel.

Příklad: dvě odměny, rozdílný způsob zdanění

U DPP s hrubou odměnou 11 999 Kč bez podepsaného prohlášení k dani se v roce 2026 uplatní srážková daň. Pokud z této odměny nevzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění, výsledná čistá odměna činí 10 200 Kč.

U DPP s hrubou odměnou 15 000 Kč je již překročena hranice pro účast na pojištění a bez podepsaného prohlášení se odvádí zálohová daň. Kromě daně se proto odvádí také sociální a zdravotní pojištění. Výsledná čistá odměna může záviset také na tom, zda se na zaměstnance vztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění.

Časté dotazy

Musím podávat daňové přiznání, když mám pouze příjmy zdaněné srážkovou daní?

Samotné příjmy, ze kterých byla řádně odvedena srážková daň, zpravidla povinnost podat daňové přiznání nezakládají. Za splnění zákonných podmínek je ale můžete do daňového přiznání dobrovolně zahrnout.

Vyplatí se zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání vždy?

Ne. Výhodné to může být například tehdy, pokud jste během roku nevyužili celou základní slevu na poplatníka nebo jiné slevy, na které máte nárok. Výsledek ale závisí na všech vašich příjmech a daňové situaci za celý rok.

Co je potvrzení o sražené dani?

Jde o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražené dani, které vám na žádost vystaví zaměstnavatel. Obsahuje údaje potřebné pro zahrnutí těchto příjmů do daňového přiznání.